O výcviku koní a jezdců již bylo napsáno tolik publikací, že je téměř
nemožné přijít s něčím novým.
Nicméně se dost často stává, že čtenář si neuvědomuje pro koho byla
kniha určena, což může vést k nepochopení pojmů nebo dokonce a to je horší
k chybám ve výcviku.
Tento seriál by měl být průvodcem základního výcviku koně a jezdce
a měl by vysvětlovat rozdílný přístup a provedení téhož cviku pro zkušeného
koně i pro koně, který se tento cvik teprve učí.
V tuto chvíli jistě mnozí namítnou, že je jen jedna metodika ježdění,
která popisuje standardní provedení pomůcek pro každý cvik. S tím musím
samozřejmě souhlasit, protože to je cíl, ke kterému by měl každý kůň a
jezdec dospět. Ale stejně jako malé dítě není schopné číst souvislý text
(pobídky jsou nástrojem komunikace), musí se kůň této "řeči" učit postupně
a individuelně podle svých schopností a předpokladů.
A právě v těchto případech narážíme na rozdílný popis téhož cviku.
Když jsem přemýšlel která kapitola by měla tento seriál začít, říkal
jsem si v duchu, hlavně ať to není sed.
O sedu toho bylo napsáno více než dost, takže není opravdu možné přijít
s něčím novým.
Přesto se tomuto tématu vyhnout nelze, protože vše ostatní bude na
sedu závislé.
Budu rád, jestli moje jezdecké postřehy někomu ve výcviku pomohou.
Rozhodně však nemíním prezentovat nic z toho co zde bude uvedeno, jako
jediný možný a správný způsob ježdění.