Diskuzní fórum na téma výcviku jezdců a koní
(Maximální délka jednoho příspěvku je omezena na 5000 znaků a mezer.)
Počet přístupů od 20.3.2015
(Maximální délka jednoho příspěvku je omezena na 5000 znaků a mezer.)
Počet přístupů od 20.3.2015
1-20 21-40 41-60 61-80 81-100
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 17. 06. 2011, 11:44:45 |
Ahoj miso, Postup jak správně nauzdit koně se snadněji předvádí, než popisuje. Pokusím se ti to popsat co nejsrozumitelněji. Pokud je kůň ochotný brát udidlo, tak není s užděním žádný problém. Některým koním stačí udidlo nabídnout a vezmou si ho sami. Problém je s mladými koňmi nebo s těmi, kteří udidlo odmítají. Mladí koně se musí naučit brát udidlo, což je součástí jejich remontního výcviku. Koně, kteří udidlo odmítají, mají nebo měli nějakou špatnou zkušenost a jejich náprava bývá časově náročnější. Zpět k tvé otázce. Pro příklad budu popisovat ten nejhorší případ, kdy se kůň odidlu vyhýbá. Nejprve je nutné získat zpět jeho důvěru. Nejlépe to jde pomocí pamlsků. Nedápodávej koni pamlsky na natažené paži, čelem proti němu, ale opři se z levé strany ramenem o jeho plec, levou rukou si přitáhni jeho nos k tělu a potom mu pravou rukou nabídni pamlsek a snaž se ho udržet co nejdéle s hlavou dole. Až se nechá jednou rukou držet za nos (nosní kost, ne chřípí) a nechá se druhou rukou hladit po čele, můžeš přistoupit s nácvikem uždění jednoduše tak, že vyměníš pamlsek za udidlo a pamlsek mu dáš až po nauždění. Nevím jestli jsem to srozumitelně popsal. Raději popíši celý postup stručně ještě jednou: Uzdečku vezmeme do levé ruky za lícnice pod čelenkou tak, aby na konci lícnic bylo jen udidlo a už řádné řemínky, které by tam překážely. Postavíme se ke koni z jeho levé strany, čelem kupředu. Pravou rukou stáhneme koni hlavu dolu, tak abychom si ji mohly předloktím levé ruky (která drží uzdečku) přidržet. Potom si položíme udidlo na pravou ruku tak, jako bychom chtěli dát koni pamlsek a nabídmene ho koni. Pokud kůň neotevře tlamu, tak mu vsuneme palec pravé ruky (ta která drží udidlo) na jazyk do mezery mezi řezáky a stoličkami (tam tě kůň nekousne). Když kůň otevře tlamu, rychle mu tam vložíme udidlo, a uzdečku levou rukou přetáhneme koni přes uši. Pak už jen upravíme řemínky a nezapomeneme odměnit koně pamlskem. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 15. 06. 2011, 23:34:13 |
Ahoj niko, Nikdy jsem tě v sedle neviděl, takže nemohu posoudit, jak dobře jezdíš. Každý jezdec jezdí na jiném koni a má jiné tréninkové podmínky, takže i jeho pokroky v sedle jsou různé. Nevím jak často se svým trenérem máš výcvikovou hodinu a proč ještě necváláš, ale myslím si, že má pro to tvůj trenér nějaký vážný důvod. Nejlépe svému trenérovi dokážeš, že jsi schopná cválat, když budeš dělat přesně to, co po tobě žádá. Já svým žákům říkám, že je rozdíl mezi „jezdit“ a „vozit se“. To že jsi už někde s kamarádkou cválala a bylo to v pohodě je možná jenom tím, že tě tvůj koníček hezky povozil. Zvládnout velkého koně ve cvalu tak, abys ho měla plně pod kontrolou, vyžaduje dost síly a někdy i dost odvahy, protože čím rychleji kůň cválá, tím obtížnější je ho ovládnout. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 13. 06. 2011, 23:02:14 |
Ahoj Andreo. Nevadí, jestli je kůň váš nebo někoho jiného. Kůň pozná lidi, kteří za ním chodí do stáje a kteří se o něj starají. Pokud je ta péče pravidelná a kůň se s vámi cítí dobře, pozná vás po hlase a už z daleka vás bude zdravit řehtáním. To je nejlepší důkaz toho, že Vás má rád. |
| andrea |
| 12. 06. 2011, 20:41:27 |
jak mam poznat ze me ma kun rad ?? |
| xxxxxxxxxxx |
| 12. 06. 2011, 20:30:25 |
jak mam docilit toho aby me kun mel rad i kdyz neni muj ale je ve staji ve ktere jezdim pravidelne?? |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 6. 12. 2010, 22:51:11 |
Dobrý večer, Nevím, jestli jsem správně pochopil, o jaké předcházení jde. Vzhledem k předchozímu dotazu si nejsem jistý, jestli je to další dotaz k lonžování nebo se jedná o vedení koně „na ruce“. Při lonžování musí kůň chodit stále po obvodu kruhu a po zastavení se nesmí sám otočit čelem k lonžujícímu. Pokud to udělá je nutné ho vlnou poslanou po lonži včas zastavit a poslat od sebe zpět na kruh. Správná změna směru na lonži je provedena tak, že se kůň na kruhu zastaví, lonžující k němu dojde, přepne lonž na druhou stranu, na ruce koně otočí, vrátí se na střed a dá povel k dalšímu pohybu. Pokud to ještě kůň neumí, je možné ho na ruce otočit, spolu s ním vykročit a pak se vrátit na střed. Na ruce se musí kůň vodit tak, že se jeho plec nesmí dostat před vaši kyčel. Kyčel vytváří překážku, kterou je nutné buď obejít nebo ji odstrčit. Pokud vedete koně na stejné úrovni nebo jste dokonce za ním, nemáte kromě síly paže nic jiného, jak koně ovládnout a síla paže bez pomoci ostrého udidla (štajgr) na zvládnutí velkého koně většinou nestačí. Dobré je zkombinovat strčení do koně s krátkým zasyčením. Kůň si toto spojení zapamatuje a pak často stačí jen syknout, aby zpomalil a přestal se tlačit dopředu. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 22. 11. 2010, 00:37:11 |
Dobrý den. Při lonžování jsou více zatěžovány vnitřní nohy a klouby koně. Velikost tohoto zatížení je tím větší, čím více je kůň přistavený k vnitřní ruce, čím je velikost kruhu menší a rychlost koně na kruhu větší. Lonžování je kromě jiného také posilovací cvičení a je na jezdci nebo trenérovi, aby s ohledem na fyzické dispozice koně, správně naplánoval a rozdělit práci koně na kruhu tak, aby nedošlo k namožení nebo dokonce k poranění vnitřních šlach a kloubů. Ať už se jedná o koně mladého nebo jezdecky zralého, neměla by délka lonžování na jednu ruku přesáhnout 10 minut. Je přitom jedno, jestli za těch 10 minut stihnete koně vykrokovat, vyklusat a ocválat na jednu ruku a potom budete dělat to samé na druhou nebo jestli bude kůň klusat 10 minut na jednu ruku a po změně směru bude klusat dalších 10 minut na ruku druhou. Já na počátku lekce používám vámi popisovaný druhý způsob lonžování, což je cca 3 až 5 minut krok na jednu ruku, pak 3 až 5 minut krok na druhou, pak pokračuji max. 10 minut klus na jednu ruku, max. 10 minut klus na druhou ruku a na konec max. 2 až 3 minuty cvalu na jednu a druhou ruku. Po této první fázi nechám koně odpočinout v kroku 3 až 5 minut na každou ruku. V druhé fázi hodiny, která je již více zaměřena na podsazování a poslušnost koně na hlasové pobídky, pracuji s koněm tak, jak jste byla zvyklá, tzn. ve všech chodech, ale opět max. 10 minut na jednu ruku. Nakonec koně opět buď vykrokuji, nebo ho zcela od lonže odpojím a nechám ho na uzavřené jízdárně odpočinout, vyválet, atp. Málo kdy však využiji celou hodinu na lonžování, tak jak jsem popsal, většinou dělám zkrácené lekce nebo se spokojím jen s první uvolňovací částí. Oba způsoby lonžování, které jste popsala, mají své opodstatnění, proto nelze jeden či druhý jednoznačně zavrhnout. Pro mladé koně bych však rozhodně doporučil, časté střídání směrů a celkově kratší dobu lonžování. |
| Kristýna |
| alexovak@seznam.cz |
| 21. 11. 2010, 16:20:28 |
DObrý den, chtěla bych se zeptat jak na lonžování. Byla jsem zvyklá, že jsem nejdříve na lonži pracovala v kroku, pak v klusu a nakonec ve clavu po sobě na jednu stranu. Teď jsem ale přešla jinam a zde se učí, vždy krok na obě strany, pak klus na obě strany a na konec cval na obě strany. Teď nevím co je správně. Mohli byste mi poradit jak správně na to? |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:48:00 |
Dotaz: Naše kobyla má zlozvyk od původních majitelů, kteří ji naučili podávat přední nohy, za což vždy dostala pamlsek. Teď, kdykoliv chci, aby podala nohy, hrabe přední nohou dopředu a je velký problém jí nohu stáhnout dozadu. Pořád to trénujeme, ale nemůžu jí to odnaučit. Co s tím? :o( Odpověď: Tak tady je opravdu každá rada drahá, protože zlozvyky nebo špatné návyky se odstraňují velmi špatně a to tím hůře, čím je kůň starší a čím déle tu špatnou činnost prováděl. Dřívější majitelé u vaší kobylky vypěstovali pomocí pamlsků podmíněný reflex, takže Vy máte v podstatě dvě možnosti. 1) Pomocí trestu (klepnutím bičíku po noze a současným zasyčením) vypěstovat v koni jiný podmíněný reflex, který (snad) zatlačí do pozadí ten původní. (Časem postačí jen to zasyčení.) 2) Nebo se naučit jinou techniku a zvedat přední nohy tak, že je kůň nestačí natáhnout dopředu. Mohlo by také pomoci postavit koně kolmo čelem proti stěně. Pravděpodobně se ale nevyhnete kombinací obou způsobů. Musíte však počítat s tím, že vaše kobylka na ten zlozvyk nejspíše už nikdy zcela nezapomene. Důsledná péče a používání správné techniky, by se měla určitě po nějaké době na chování vaší kobylky projevit. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:45:39 |
Problémy s lonžováním Dotaz: Jana: Zdravím, potřebuju poradit s lonžováním mladé 2,5 leté kobylky. na levou ruku je to o.k. Ukázkové, bez problémů. Jakmile se otočíme na druhou ruku, na pravou, tak je problém. Nechce od nás odstoupit. Tak jí vodíme po obdvodu kruhu, jakmile pustíme, tak se okamžitě vrací ke středu, k lonžujícímu. Zkusili sme bič, ale jen pro respekt, pro výstrahu a také žádný výsledek. Díky moc za radu, klidně i na mejlík tabor@seznam.cz Odpověď: Myslím, že váš problém je spojený s tzv. přirozenou křivostí koně, která je spojena s polohou uložením plodu v děloze matky. Ve větším procentu případů bývá hříbě v děloze stočeno právě doleva, takže po narození jsou všechny jeho svaly na levé straně zkráceny. To způsobuje, že je pro něho mnohem snazší chodit na levou ruku ve správném ohnutí, než bolestivě napínat svaly na levé straně těla při pohybu na pravou ruku. Kůň se pak vyhýbá bolesti a odmítá se doprava ohnout. Po kruhu pak chodí s hlavou vytočenou ven, takže i mnohem hůř vidí, co se uprostřed kruhu děje. Tento zrakový nedostatek pak vyvolává strach a koně když se něčeho bojí, tak se tomu nejprve staví čelem, aby zjistili míru ohrožení a potom se dávají na útěk. Já bych doporučoval nejprve časté vodění koně na pravou ruku s vodičem na pravé straně, aby kůň nechodil na pravou ruku s hlavou vytočenou doleva. Kůň si s tím zároveň zvykne dívat se na vodiče pravým okem. Dále bych zkusil v uzavřeném prostoru lonžování bez lonže jen ve volnosti, protože někdy vyvolává rušivé efekty samotná lonž. A až se vám podaří udržet si koně od těla a v pohybu po stěně kruhovky nebo obvodu jízdárny, tak bych začal s opravdovým lonžováním. 2,5 roku je i na lonžování poměrně brzo, takže vůbec neuškodí počkat s prací do 3 let. Vyzrálejší kůň i když začne s tréninkem později, tak většinou ve výcviku brzo dožene a předežene mladší nedočkavce. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:42:44 |
Dotaz: Dobrý večer, Eryxi, můžete prosím poradit? Koupily jsme týranou , 4letou klisnu-(shagia arab/A1/1).Jsou to tři měsíce, klisna předtím asi rok nejezdila pod sedlem.Nyní je už z nejhoršího venku- přibrala a zlepšilo se dýchání.Před 14-ti dny, jsme s ní byly venku(- do té doby chodila pod sedlem dodře) bez viditelné příčiny začala vyhazovat, shodila jezdce, pokopala ho , a snažila se na něj útočit-dělala kolem něj postupně stahující kruhy, najížděla na něj přímo a byla párkrát na zadních, dojela jsem je na našem hřebci -jezdec se za něj schoval ale ona začala jít i po nás..nakonec utekla, chytily jsme ji až autem..snažim se jí od té doby stále nějak zabavit: lonž , jízdárna, vyjížďka.Ale ona stále, jakmile zrychlýme -začíná vyhazovat. Včera už po mě vyhodila i v boxu... ve stáji máme samý koníky, co prožily nějaká traumata ale tohle jsem ještě nezažila... Odpověď: Týrání bezbranných zvířat mne vždy přivádí k zuřivosti a nechápu, že je toho někdo schopen. Naštěstí jsem dosud nemusel takového koně cvičit, takže moje rada nebude přímo podložená zkušeností, ale bude vycházet jen z koňské etologie a zkušenosti z výcviku remont. 4letá klisna-(shagia arab/A1/1) je mladý, ušlechtilý a velmi temperamentní kůň jehož temperament je dán jeho původem a věkem. Takový kůň se dokáže velice energicky a agresivně bránit resp. útočit, pokud se cítí v ohrožení. Asi budete mít více zkušeností s koníky po traumatech než já, přesto si myslím, že kořeny tohoto chování je nutné hledat ještě v jeho hříběcím stavu. Každé hříbě by mělo vychovávat stádo. Jedině ve stádě je mladý kůň přinucen přijmout podřízené postavení, naučit se pravidla života ve stádě a teprve v dospělosti začít o své dominantní vlastnosti (pokud nějaké má) bojovat. Odstávče chované mimo stádo se to nemá šanci naučit a pokud je trochu dominantní, tak se začne brzo prosazovat proti člověku. (Nevím jestli to právě tento případ.) Bohužel toto bývá často prvotní příčinou problémů a následného týrání vzniklého ze strachu člověka vůči koni. To je také začátek začarovaného kruhu, ze kterého zpravidla ani jedna strana nevyjde dobře. Většinou to končí smrtí zvířete (protože je v tomto stavu neprodejný a skončí na jatkách) nebo zraněním člověka. Čím dříve se podaří tento kruh rozseknout, tím je větší šance, že bude kůň zvládnutelný, ale už nikdy nebude pro člověka zcela bezpečný. Z toho co píšete, tak byla tato kobylka jen obsednuta (obsedá se ve 3 letech) a potom rok nic nedělala. K vám se dostala před 3 měsíci a za tu dobu se jen zlepšil její zdravotní stav, na zlepšení psychického stavu to je však velice krátká doba. Výsledkem je jen to, že má větší sílu se člověku bránit nebo proti němu bojovat. Z mého pohledu by bylo nejrozumnější vrátit ji alespoň na rok do stáda, ale ne do stáda stejně zubožených kolegů, kde by se mohla její dominance prohloubit, ale do velkého stáda zdravých silných koní, kteří by ji náležitě vychovali. Během této doby bych ji co nejméně vystavoval vlivu člověka a potom znova začal s výcvikem od začátku, včetně práce na ruce, lonžování a opatrného obsedání. Jakákoliv jiná náprava takového koně ze země nebo ze sedla se mi zdá velice nebezpečná s ne moc velkou šancí na úspěch. Každopádně Vám přeji hodně štěstí a trpělivosti. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:39:00 |
Dotaz: Koukám do "Fotoalba", jestli tam nebude nějaká nová fotečka Kallisty a ono nic. Nemáte, Eryxi, něco, co byste mohl dát "v plen" veřejnosti? Neuvažujete o tom, přidat pár komentovaných obrázků z výcviku? - jak postupovat při práci s mladým koněm? (sbíráme tak trošku zkušenosti na příští rok). Na druhou stranu chápu, že podobná prezentace není vůbec snadná a spíš ukazuje v tomto směru na velikou osobní statečnost příslušného jednotlivce. Odpověď: S dáváním nových foteček do fotoalba to nemám příliš jednoduché. Kallistu si trénuji sám a většinou spíše v přírodě než na jízdárně, takže nemám nikoho, kdo by mi nějakou fotečku udělal a pokud na ní sedí někdo jiný, tak by se taková fotka hodila spíše do osobního alba daného jezdce s popisem chyb, kterých se dopustil. Mám nějaké fotky ze skákání ve volnosti, ale jejich kvalita není moc dobrá a stav skokového materiálu, který momentálně využívám také ke chlubení není. Věřím, že brzo se tato situace zlepší a že přibude i něco pěkného do jejího fotoalba. Do každého fotoalba se dávají většinou ty nejpovedenější fotky, zatím co pro výcvik je lepší vycházet z chyb a těch se potom vyvarovat. (viz Výcvik v obracech) Rád Vám s výcvikem mladého koně pomohu, ale napsat obrázkovou „kuchařku“ nejde, protože každý kůň je jiný a výcvik hlavně v začátcích je nutné přizpůsobit povaze a potřebám koně, aby byl pro něho co možná nejpříjemnější. Pokud bude koníka výcvik bavit, půjde vpřed mílovými kroky i když bude vlastní část jeho práce trvat třeba jen 10 – 15 minut denně. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:20:34 |
Dotaz: Hezký večer! Kobylka má šest let, jezdí se s ní prakticky necelé dva roky. Obraty kolem předku děláme, "zádi" taky. Po týdnu práce můžu říct, že byl problém opravdu vzadu - moc jsme se soustředili na předek a záď nebyla dostatečně aktivní. Nejsem odborník, opravdu jenom "hobbysta", nezávodíme a ani takové ambice nemáme , zeptám se asi hloupě - říkáte, že ustupování na holeň by se mělo procvičovat jen krátce a je lepší obrat kolem předku. To co říkám, je čistě z mých pocitů při ježdění - mám dojem, že obrat kolem předku je pouze cvik. Naučíme se ho, uděláme ho, ale nenapadá mně k čemu jej můžeme použít dál. Ale pokud jdu traverzálu nebo teda opačně - ustupování (prostě po diagonále v jednom či opačném sestavení) tak tohle je pro mně dobré k uvolnění koně. A pokud mám toho koně na otěži a jsem schopná jej vodit, pak by mně i zvířeti mělo být jedno, jaký cvik provádíme, nebo ne? Jasně - v případě, že bychom to nestřídali a jezdili jenom ustupování, pak by se koníkovi to obrácené ohnutí těla mohlo zalíbit a opravdu by mohl na druhou stranu začít zlobit. Vím, vím - ani v knihách se ohledně ustupování slavní autoři neshodnu. Odpověď: Jsem moc rád, že byl můj úsudek správný a moje rada vám pomohla. Obrat okolo předku je důležitý cvik, který učí koně uhýbat před tlakem holeně pohybem do strany a zvyšuje tak jeho citlivost na holeň. Vždy by to měl být jezdcem přesně řízený pohyb a ne jako často vídávám cvik provedený tak, že jezdec koně zastaví, pobídne ho vnější holení do obratu a kůň celý obrat provede sám. Potom ztrácí tento cvik svůj význam a učí koně jen "utíkat od holeně". Když vysvětluji tento cvik svým žákům, tak jim říkám, aby si představili, že mezi nohama mají místo koně fotbalový míč. Potom musí vnější nohou do míče kopnout (pozor, do koně se nekope!) a aby jim míč neuletěl, tak ho musí vnitřní nohou zastavit a to celé několikrát opakovat, dokud se s míčem neotočí o 180 stupňů. To samé se dělá s koněm. Obrat začne jezdec pobídkou vnější holeně (a vnější otěží) a pokud má koník snahu vyhnout se tomuto tlaku tím, že udělá celý obrat rychle sám, musí ho jezdec vnitřní holení na kratičký okamžik zastavit a znova vnější holení pobídnout do dalšího kroku. Potom to nebude cvik, který se kůň naučil dělat sám, aby se vyhnul nepříjemnému tlaku holeně, ale cvik, který zlepší citlivost koně na holeň a rozhýbe jeho záď stejně dobře jako ustupování na holeň. Pokud je kůň uvolněný a prostupný tak je mu opravdu jedno jaký cvik dělá a jestli Vám ustupování na holeň pomáhá koně uvolnit, není důvod proč ho nepoužívat. Pokud bych však měl problém s polovičním překrokem ve správném sestavení, raději bych na ustupování na holeň zapomněl a pomohl si jinak. Například takto: krokem "ze středu", potom zastavit na střední čáře, začít obrat kolem předku, ale po dvou úkrocích zádě ho zastavit a začít dělat tento obrat na druhou stranu. Po dalších čtyřech krocích ho opět zastavit a začít další obrat kolem předku, který po dvou krocích (srovnání koně do přímého směru) ukončit. Pokračovat "krokem vchod" a pak nasadit na poloviční překrok. Časem bych z těchto úkroků zádí 2-4-2 přešel na úkroky 1-2-1. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:19:17 |
Dotaz: Eryxi, můžete, prosím, poradit z vlastní zkušenosti - kobylka, se kterou již běžně jezdíme plec a ustupování nás zlobí při nácviku překroku. Přistavit doleva, doprava - bez problému. Ale nějak se jí pak nechce jít tím směrem, ve kterém je sestavená. No upřímně - spíš nás zkouší a zlobí. Byli bychom vděční za nápad nějakého "cvičení" (děláme tohle: na dlouhé stěně několik kroků v ustupování ke středu a v překroku zpátky na stěnu, nebo: na dlouhé plec, z toho několik kroků překrok ke středu, pokračovat v pleci. Další mně už nenapadá.). Popř. nemáte v tomto směru odkaz na nějaké web.stránky - jak koníkům učinit drezurní práci co nejpestřejší? Odpověď: Z tohoto příspěvku jsem se nedozvěděl jak je vaše kobylka stará, ale hádám, že se jedná o mladého koníka, který se zatím všemu učí. Problém bude patrně v zatím ještě málo prostupné a zohýbané zádi, protože z toho co píšete záď ohýbat nemusí. Při cviku dovnitř plec jdou zadní nohy koně přímo, nemusí se překračovat a kůň se nejvíce ohýbá v přední části těla. Při cviku ustupování na holeň se kůň sice překračuje oběma páry nohou ale jde v obráceném ohnutí a vlastně jen utíká od holeně. Já své koně učím ustupovat na holeň jen velice krátce aby pochopili, že mají na tlak holeně uhnout tělem a začít ustupovat. Jakmile toto kůň pochopí nemělo by se ustupování na holeň dále procvičovat, aby si kůň mylně nezafixoval pohyb do strany s obráceným ohnutím těla, což se později špatně napravuje. Místo ustupování na holeň je vhodné dělat obraty kolem předku, které stejně dobře zvyšují citlivost koně na holeň a nemají škodlivý vliv na nácvik polovičního překroku. Před nácvikem polovičního překroku by měl mít kůň zohýbanou záď. Dobré by bylo dělat cviky „záď od stěny“ a „záď ke stěně“, což je vlastně stejný cvik (opak cviku „dovnitř plec“) při kterém kůň kráčí předníma nohama přímo a zadní (vnitřní) se překračují. Cviky, které děláte jsou sice dobré, ale předpokládají poměrně „proježděného“ koně, protože přechody z jednoho směru (1.cvik) jsou dost obtížné na rovnováhu i psychiku koně. Druhý cvik je sice trochu lehčí, protože kůň jde ve správném postavení, ale zadní nohy kráčí přímo. Doporučuji nejprve zohýbat a rozpohybovat záď cviky „záď od stěny“ a „záď ke stěně“ a teprve potom z tohoto cviku přejít na poloviční překrok. Můžete to zkoušet také tak, že přivedete koně čelem mírně šikmo ke stěně a necháte ho podél této stěny jít. Stačí pár metrů! Potom pochválit a vložit nějaký cvik na protažení a uvolnění, aby se kůň neunavil a neokyselil. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:16:52 |
Dotaz: Mám takovej hodně velkej problém.6let jezdím na koni.konkrétně na Shagya-arabech.Není to žádná sportovní stáj a trenér taky žádnej.Přesto jsem se za tu dobu vypracovaala.Můj jediný problém je v pracovním sedu.Pootom co sem tři roky nosila plastový korzet nejsem te´d schopná se nějak uvolnit a vysedět pracovní klus.Potřebovala bych poradit nějaký finty.Jedna kamarádka mi poradila dávat si bičík za záda pro klidnou ruku a rovný záda.Pomáhá to ,ale jen na hřebci,který víc pruží(nemá tak plochej klus).Ale stejně to pořád není ono.Měl bys něco special pro takový ztroskotance?Předem díky Odpověď: Není nutné se označovat za ztroskotance, protože takových jezdců jako jsi Ty je hodně. Hanba není upadnout, ale zůstat ležet a Ty máš snahu se sebou něco udělat, aby ses zlepšila. Nevím proč jsi nosila plastový korzet, jestli to byla jen ochrana páteře nebo jsi ho nosila po úraze, takže nemohu přesně určit původ tvých problémů. Plastový korzet by neměl správný sed na koni pokazit, ale naopak podporuje jezdce, aby seděl rovně a nehrbil se. S bičíkem na zádech jsem také nikdy nezkoušel jezdit, takže nemohu potvrdit ani vyvrátit tvrzení Tvé kamarádky ohledně této finty, ale mám pro Tebe (a tobě podobné jezdce) opravdový SPECIAL, který Tě určitě tvých problémů zbaví a tím je JEŽDĚNÍ na LONŽI. Jedině lonžováním na klidném koni a pod dohledem zkušeného trenéra nebo cvičitele, najdeš svoji ztracenou nebo stále ještě nenalezenou rovnováhu, zbavíš se (podvědomého) strachu z pádu, uvolníš se a začneš si Ty i Tvůj koník vychutnávat radost z nového pohybu. Při jízdě na lonži se nemusíš starat o pobízení a vedení koně, ale můžeš se plně soustředit sama na sebe. Klidně můžeš jezdit se zavřenýma očima, což Tě zbaví strachu z výšky nebo si můžeš pohazovat s míčkem, což Tě jednak odpoutá od soustředění se na jízdu, uvolní se křečovité sevření svalů a výborně se procvičí rovnováha. Dobrá zkouška pro klidný a uvolněný sed a na sedu nezávislou ruku je číst si za jízdy (a obracet stránky) nějakou knihu (dobré jsou dětské pohádky s velkými písmeny). Sama jistě z těchto příkladů uznáš, že tyto cviky na uvolnění bez lonže není možné dělat. Jestli Tě moje odpověď zklamala, tak mne to moc mrzí, ale opravdu nic lepšího neznám. Pokud žádnou možnost lonžování nemáš, tak si alespoň přečti můj článek o správném sedu, který najdeš na této adrese: http://sweb.cz/jkrepinsky/clanky/serial_sed.htm |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:15:19 |
Dotaz: Jak správně zastavit koně,který na jízdárně žene vpřed?Zejména pokud se kluše na rozdělení s jinými koňmi,snaží se je dohnat.I pokud jezdíme na kruhu,stále kluše moc rychle,sám ale do cvalu nepřejde,což považuju za aspoň trochu příznivé.Pokud ho nacválám,tak cválá celkem pomalu,ale opět mi dělá problémy do převést do klusu.Obvykle ho stočím na malý kruh a tam ho tak po třech až čtyřech kruzích zastavím.Když chci přejít do klusu,tak dávám klasickou pobídku,zasednu do sedla,ztuhnu,stisknu kolena a holeně a přitáhnu otěž,ale on valí vesele dál,jako-by mě ani nevnímal.Nechci ho brát za hubu,aby tím neotupěl.Co s ním?Jde o 9-ti letého valacha. Odpověď: Vždy když se kůň někam žene a stává se těžko ovladatelným, je nutné prověřit jestli ho někde něco nebolí. Mohou to být nejčastěji jeho záda, nevhodné sedlo nebo příliš ostré udidlo (něco jiného je když necháte rozeběhnout koně do plné rychlosti, v tom případě je těžko ovladatelný každý kůň). Kůň jako stádové zvíře má v podvědomí zakódováno, že před každým nebezpečím musí utéct a nerozlišuje jestli se jedná o vlka, který ho pronásleduje nebo o jezdce, který mu způsobuje bolest. Zdrojem té bolesti nebo nepříjemného pocitu pak mohou být, neklidné holeně, tlačící sedlo, moc ostré udidlo apod. Někteří koně jsou také velice soutěživí nebo mají vůdčí povahu a nechtějí chodit za druhým koněm a dalším faktorem, který je nutné brát na zřetel jsou fyzické vlastnosti jezdce a koně. Slabá dívka na velikém valachovi na něm bude mnohem více „ztracená“ než by byl dospělý muž. A na konec je nutné vzít v úvahu stupeň přiježděnosti koně. Kůň, který se valí tzv. „po předku“ bude mnohem hůře jezditelný než kůň v kampanní nebo dokonce školní rovnováze. Když se pak všechny negativní vlivy sečtou je každá rada drahá a sám si vzpomenu na sebe coby dorostence, jak bezradně a naprosto vyčerpaně klušu na koni po jízdárně v marné snaze převést ho do kroku nebo dokonce zastavit. Tenkrát jsem se z této bezvýchodné situace dostal seskočením za jízdy, což rozhodně nikomu NEDOPORUČUJI. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:13:22 |
Dotaz: Ahoj,měla bych otázku,snad mi může někdo odpovědět.Koním se věnuji již asi 7 let,teď jsem začala navštěvovat novou stáj a dostala jsem na výcvik začátečníky.Zatím je trénuji pouze na lonži,výcviková hodina má trvet 60 minut,což mi přijde jako docela dlouhá doba.Můžete mi poradit,co vše bych s nimi měla dělat?Jedná se o začátečníky,kteří ovládají krok a začínají se učit klusat. Odpověď: Popsat výcvik začátečníků je dost náročný úkol, na který mi zde omezený prostor pro odpověď nepostačí. Zkusím odpovědět jen ve stručnosti, případně budu odpovídat na některé další dotazy. 60 minutová výcviková hodina je dost dlouhá jak pro samotného jezdce, tak i pro koně, který je prací na kruhu více namáhám než při volném pohybu po jízdárně. Moje lekce bývají zpravidla 40 – 50 minutové s několika pauzami na oddych. Pro začátečníky je nejdůležitější zbavit se strachu, který má na svědomí ztuhlost jezdce a brání jeho dalšímu výcviku. Strach jezdců zaženete, když odpoutáte jejich pozornost od vlastního ježdění a něčím je zaujmete. Pro zahnání strachu z výšky, pomáhá jízda se zavřenýma očima, kdy se jezdec soustředí jen na svou rovnováhu nebo hry a cviky v sedle, které dovedou zcela odpoutat mysl od nepříjemných pocitů a pomohou jezdci snáze splynout s koněm. |
1-20 21-40 41-60 61-80 81-100