Diskuzní fórum na téma výcviku jezdců a koní
(Maximální délka jednoho příspěvku je omezena na 5000 znaků a mezer.)
Počet přístupů od 20.3.2015
(Maximální délka jednoho příspěvku je omezena na 5000 znaků a mezer.)
Počet přístupů od 20.3.2015
1-20 21-40 41-60 61-80 81-100
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:12:06 |
Dotaz: Mohl by mi někdo prosím poradit jak udržet koně v v přiměřeném tempu, jak správně ho úvést do tempa pomalejšího a pak když se mi rozeběhne do cvalu jak ho vzít spárvně zpět aby se zklidnil a nejančil.... Odpověď: Udržení koně v přiměřeném tempu je jednou ze základních podmínek bezpečnosti. Základní pravidlo by asi mělo znít "Nenechat koně se rozeběhnout.", protože každý kůň je v plném cvalu jen těžko ovladatelný a dokáže snadno tzv. "odvézt" i silného jezdce. Příčin proč se chce kůň nezvladatelně rozeběhnout je několik. 1) Kůň je stádové zvíře, žijící ve volné přírodě na rozlehlých stepích, kde není žádná možnost úkrytu před nebezpečím, proto jediný způsob záchrany je co nejrychleji a co nejdále od nebezpečí utéct. Tento pud je ve všech koních geneticky zakódovaný a je na prvním místě všech obranných mechanismů. Teprve když je kůň zahnán do úzkých, že nemá kam utíkat nebo je vyčerpán, tak se brání kopáním. Tento pud se projevuje i vůči jezdci, sedlu nebo uzdění, které může koni způsobovat bolest nebo mu je jinak nepříjemné. 2) Kůň má nedostatek pohybu a nadbytek energie, kterou se snaží rychlým cvalem uvolnit 3) Kůň je soutěživý tvor, který je nerad v pozadí, což také vyplývá z bodu 1, protože šelmy většinou napadnou poslední zvíře ve stádě, které není schopné udržet stejné tempo s ostatními. Protože nevím o jakého koně se jedná, jak je starý, jaké nosí sedlo, typ uzdění, váha jezdce, atd., nemohu poradit přímo. Nejprve bych se snažil zjistit, proč koník samovolně zrychluje. To se dá zjistit např. lonžováním. Nejdříve bez sedla, potom se sedlem bez jezdce a nakonec i s jezdcem na kompletně ostrojeném koni. Pokud v žádné fázi nezačne koník zrychlovat, je všechno v pořádku a mohu s ním vyjet do terénu. Pro mnohé koně, zvláště ty s dostihovou minulostí je volný otevřený prostor velikým lákadlem k rychlému běhu. Proto je lepší se takovým místům raději vyhnout a zacválat si po nějaké mírně stoupající lesní cestě. Pokud je tedy koník v pohodě, ničeho se nebojí je možné s ním naklusat nebo nacválat. Vždy je nutné naklusat nebo nacválat do pomalého tempa a teprve potom zrychlovat, tak, aby se kůň nevymknul naší kontrole. Zpomalení se provádí pomocí polovičních zádrží, o kterých jsem zde již psal. Aby mohl kůň na tyto poloviční zádrže správně reagovat musí se to nejprve na jízdárně naučit. Kůň, který neumí správně reagovat na poloviční zádrž (aret) a na pobídku holení, se bude snažit jejich působení vyhnout - útěkem! Pokud se to stane na otevřeném prostoru, musí se pokusit jezdec koně dostat na kruh, který postupně zmenšuje, až koně zastaví. (Pozor, na mokré trávě to velmi klouže). Pokud se to stane na po stranách uzavřené cestě, je možné se buď spolehnout na pud sebezáchovy koně a doufat, že se včas zastaví nebo v krajní nutnosti sedlo raději dobrovolně opustit. Rozhodně by neměl jezdec s koněm jít do terénu dříve než se ho naučí bezpečně ovládat na jízdárně. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:09:43 |
Dotaz: Můžete mi prosím poradit jak se používají poloviční zádrže a jak shromáždit koníka? Odpověď: Pokud budu chtít přesně na Vaši otázku bude odpověď velice snadná, ale moc vám nepomůže. Přesto to však udělám. Na otázku JAK se používají poloviční zádrže odpovím: tak, že: 1. Jezdec přitáhne otěž a bude ji držet dokud kůň nezpomalí. (nebo nezastaví - pak se jedná o celou zádrž). 2. Společně se zádrží musí přijít pobídka holení, protože jinak to nebude zádrž, ale jen tahání koně za hubu. Na otázku JAK shromáždit koníka odpovím: 1. Jezdit, jezdit, jezdit a používat při tom pobídky a poloviční zádrže Kdyby otázka zněla KDY se používají poloviční zádrže, byla by odpověď mnohem delší a složitější, protože se poloviční zádrže používají v těchto případech: 1. Jako upozornění koně před změnou cviku 2. Při přechodu z vyššího chodu do nižšího 3. Při přechodu z vyššího ruchu do nižšího 4. Při zastavení (celá zádrž) 5. Při couvání 6. Při každém obratu a jízdě na kruhu 7. Při práci na 2 stopách 8. Při nacválání 9. Při přeskocích 10. Při mnoha dalších cvicích, které jsem neuvedl Z toho je vidět, že se poloviční zádrže používají prakticky stále. Aby zůstal kůň při poloviční zádrži v rovnováze je nutné, aby současně se zádrží šla pobídka, která donutí koně podsunout více zadní nohy pod sebe, přenést na ně více zátěže a odlehčit tak předek který by se jinak setrvačností navalil na otěž. A to je vlastně základ shromážďování, jehož výsledkem je shromážděný kůň, který se (i s jezdcem na hřbetě) nese v rovnováze a také odpověď na druhou část Vašeho dotazu. Ještě musím zdůraznit, že shromáždit koně nelze i při správném používání pobídek a zádrží okamžitě, ale že je nutné, aby byl na to fyzicky a duševně připraven. Než se tak stane, nezbývá než jezdit, jezdit, jezdit a používat při tom pobídky a poloviční zádrže. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:07:01 |
Dotaz: Můj kůň se pořád po mě ohání. Zkoušela jsem s ním základy podle Parelliho, ale nic moc, teď už se ani nenechá pohladit. Co by se s tim dalo dělat? Odpověď: Parelliho výcvik představuje komunikaci mezi člověkem a koněm "po koňsku", tj. podobným způsobem jak mezi sebou komunikují koně ve stádě. Této "řeči" koně rozumí, protože to je jejich "mateřština", takže velmi rychle pochopí o co je člověk žádá. Problémy se mohou vyskytnout tam, kde se jedná o dominantního jedince, který se nechce našim požadavkům, podaných jeho řečí podvolit. Pokud nejsou naše požadavky dostatečně důrazné, dostáváme sami sebe do podřízené pozice, ve které nejen, že kůň našemu požadavku nevyhoví, ale naopak on sám "po koňsku" nám pak dává najevo, kdo koho by měl poslechnout. Pokud v tomto případě chcete i nadále "mluvit" jeho řečí musíte mu stejně tak důrazně vysvětlit jeho postavení, jako by to udělali koně ve stádě. Chápu, že pro jemnou dívku to může být dosti problematické. Je mnoho koní, kteří dávají svoji nelibost vůči nám lidem najevo, ale každopádně by mělo platit jednoduché pravidlo, že šklebit se, skřípat zubama a ohánět se po člověku může, ale dotknout se ho NESMÍ !!! |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:05:24 |
Dotaz: V posledni dobe jezdim na kobylce, na ktere se v jezdecke sezone jezdi hlavne voltiz a uz nezbyva moc casu na prejezdovani na jizdarne, spise chodi do terenu, aby se uvolnila. Je zvykla se na lonzi pod madlama zavesit do vyvazovaku a to je podle me ten nejvetsi problem. V terenu se potom vesi i do otezi a mam z ni pocit ze me nevnima ani na hrbete. Na jizdarne s ni ten problem nemam , tak nevim, co mam delat, aby mi v trenu reagovala treba na pomelejsi vysedani pri klusu nebo na stuhnuti, pokud chci zastavit nebo prejit do pomalejsiho chodu a pod., a aby se mi nevesela v otezich. Doufam, ze jsem to vylozila spravne a je jasne, co jsem chtela rict. Budu moc vdecna za jakoukoli radu. Odpověď: Odpovědět správně na tento dotaz bude pro mne velmi těžké z několika důvodů. Za prvé nemám zkušenost s jezdeckým výcvikem voltižního koně a za druhé mám málo informací o způsobu ježdění vaší kobylky na jízdárně (typ udidla, pomocné otěže, atp.). Z jezdeckého hlediska by se měly vyvazovací a jiné pomocné otěže používat jen po nezbytně nutnou dobu, která je nutná k odstranění nějakého problému, který by se bez těchto otěží odstraňoval buď obtížně nebo příliš dlouho. Voltižní koně, však tráví s vyvazovacími otěžemi většinu času a proto se snaží buď proti nim bojovat (pak jsou pro voltiž nevhodní) nebo se naučit s nimi sžít a najít si oproti nim obranu, která spočívá ve změně způsobu chodů (vhodné pro voltiž) a rovnováhy. Těmto změnám se přizpůsobí i osvalení tělesných partií, takže potom takový kůň nemůže změnit styl svých chodů ani kdyby chtěl. Pokud by se jednalo o koně, který byl z voltižního výcviku vyřazen dalo by se jeho chování postupně zkorigovat což ve vašem případě bohužel nejde. Rozdílnost v jeho chování na jízdárně a v terénu bych přisuzoval k tomu, že pohyb po jízdárně mu připomíná voltižní výcvik a proto asi také tak "zabaleně" po jízdárně chodí, zatím co venku by chtěl jít více "dopředu", ale jeho svalové rozložení ho drží s rovnováhou tzv. "na předku", což se snaží vykompenzovat tlakem do udidla. Moje rada je nenechat kobylku venku opírat se o ruku a donutit jí tak ke změně rovnováhy. Jízda nerovným terénem v kroku koně jednak uvolní a zároveň ho přinutí spoléhat se sám na sebe a nehledat oporu v udidle. Nevím jak moc jsem vám tímto příspěvkem poradil, ale snažil jsem se i s tím nedostatkem informací, které o vaší kobylce mám vycházet spíše ze svých zkušeností s výcvikem jezdeckých koní. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:04:31 |
Dotaz: Chtěla bych se zeptat, jak správně postupovat při lonžování, jedná se pouze o lonž na ohlávce Odpověď: Správnému lonžování koně na ohlávce předchází poměrně náročný výcvik, při kterém se kůň učí správně reagovat na pohyby těla lonžujícího, pobídky hlasem, lonžovacím bičem a na zádrže lonží. Tato fáze výcviku trvá podle učenlivosti koně a schopnostech lonžujícího několik týdnů nebo měsíců a je detailně popsaná v knize "Lonžování" od Dominiky Švehlové, kterou Vám doporučuji k prostudování. Moje odpověď na Váš dotaz je takováto: 1) Prostudovat metodiku lonžování 2) Naučit koně správně reagovat na pohyby těla lonžujícího, postavení biče a zádrže lonží 3) Lonžovat VŽDY již předem uvolněného koně, aby se zabránilo jeho bezhlavému cválání 4) Lonžovat maximálně 15-20 minut s pravidelnou změnou směru cca po každých 5 minutách 5) Dodržovat klidné a pravidelné tempo koně |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:03:15 |
Dotaz: Můžu se někoho z Vás zeptat jak správně provést cvik zmenšit a zvětšit kruh, jak použít pomůcky, holeň...atd. díky za odpověď. Odpověď: Základem těchto cviků je jízda po kruhu. V obou případech je vedoucí vnější otěž, sed a poloha holení stejná jako při vedení koně po oblouku. Jízda po kruhu Jezdec více zatěžuje vnitřní sedací kost. Vnitřní otěž si jemně, ale živě pohrává s koutkem koně, aby bylo zachováno měkké přilnutí. Vnější otěž je klidná, napnutá a svojí délkou určuje míru ohnutí krku koně. Vnitřní holeň pobízí na podbřišníku stejnostrannou zadní nohu koně, pro zachování kmihu a jejím dostatečném podsunu pod tělo. Vnější holeň je klidně přiložena za zadním okrajem podbřišníku a svým tlakem zabraňuje vypadnutí zádě z kruhu. Kruh zmenšit Vše je stejné jako při jízdě po kruhu s tím rozdílem, že tlak vnější holeně je tak silný, že nutí koně ustupovat dovnitř kruhu a tím ho zmenšovat. Pozor, čím je kruh menší tím musí být vnitřní holeň aktivnější, abe nedošlo ke ztrátě kmihu. Kruh zvětšit Vše je stejné jako při jízdě po kruhu s tím rozdílem, že tlak vnitřní holeně kromě toho, že koně pobízí, začne zvýšeným tlakem vytlačovat koně ven z kruhu a tím ho zvětšovat. Kůň je i při zvětšování kruhu přistaven k vnitřní ruce a jezdec stále zatěžuje více vnitřní sedací kost. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 10:02:05 |
POMŮCKY JEZDCE a jejich použití Hmatový smysl v kůži umožňuje pobídky koně váhou, holení a bičem. Kromě toho je možné koně pobízet také hlasem. Na téma pobídek jsem tady již několikrát odpovídal. Pokusím se to ještě jednou shrnout. POMŮCKY JEZDCE a jejich použití - působením hmotnosti těla (sedem) - holeněmi (pobízející, vydržující, působící do strany) - otěžemi (povolující, vydržující, zádržné, jednostranné) - vedlejší pomůcky (ostruhy, bičík, hlas jezdce) Pomůcky působením hmotností těla - se provádí větším zatížením příslušné strany, při kterém se kůň ve snaze podchytit hmotnost jezdce uchyluje ve směru zatížení. Pomůcka holeněmi - Úlohou holeně je povzbuzovat k činnosti stejnostrannou nohu koně. Čím větší je tlak holeně, tím více bude zadní noha nucena k podsunu - (pobízející holeň). Pobídka holení působí na koně správně tehdy, přijde-li v okamžiku kdy se noha koně odráží od země. Tlak holení úměrný citlivosti koně jej vybízí k pohybu kupředu. Stejný tlak obou holení jej nutí k rovnému pohybu, větší tlak jedné holeně k současnému pohybu stranou nebo k ohnutí po podélné ose. Holeně mohou působit správně jen tehdy, leží-li na koni a jsou-li s ním ve stálém styku. Pomůcky holeněmi jsou pro koně srozumitelné tehdy, používáme-li je včas a vždy na tomtéž místě. Tlak holení má začínat v jejich horních částech a může se stupňovat až k použití ostruh. Holeně musí pracovat souběžně s rukama. Pomůcky otěžemi Povolující - pomůcka otěžemi se provádí tak, že se nejdříve přibližuje koňské hubě malíček a potom jde celá pěst (popř. celá paže) přechodně bez přerušení přilnutí tak daleko kupředu, kolik je zapotřebí. Vydržujících - pomůcek se používá při přechodech z vyššího chodu do nižšího nebo bere-li kůň příliš silné přilnutí. Provádí se tak, že pevně sevřené pěsti zůstanou na místě a vydrží zesílený tlak, až se kůň opět na otěži odrazí a přijme měkké přilnutí. (Podmínka pro vydržující pomůcku jsou pružná bedra a kříž a správná poloha holení.) Po změknutí koně v hubě musí opět změknout i ruka jezdce. Zádržných - pomůcek otěžemi se používá tam, kde vydržující pomůcky nestačí. Provádějí se nejprve pevnějším sevřením a vytočením pěstí, přičemž se střední články prstů přiblíží k tělu jezdce a malíky se vytočí směrem nahoru. Při ještě silnějším zapůsobení se pomůcky zúčastní celá paže. Zádržné pomůcky nesmí přejít v trvalé tahání, ale musí se čile střídat s povolujícími pomůckami, a to i když na ně kůň okamžitě nereaguje. Jednostranné zádrže - otěží uposlechne kůň tím, že ohne na příslušnou stranu krk a otáčí se. Zabraňující zádrže - se používají všude tam (např. v obratu), kde k omezení ohnutí krku je zapotřebí protiúčinku vnější otěže. Vedlejší pomůcky Ostruhy - používají se tehdy, zná-li kůň pomůcky holeněmi, ale neposlouchá na jejich jemné působení dost ochotně. Bičík - používáme u mladých koní, neznají-li ještě pobídky holeněmi. U koně přiježděného použijeme bičík tehdy, nestačí-li pobídka holení a ostruhou. Hlas jezdce - Mladý kůň často dříve reaguje na pomůcky hlasové než na pomůcky holeněmi a otěžemi. K pohybu kupředu jej vyzýváme mlasknutím, současně s pobídkou holeněmi nebo bičíkem, a při přechodu do nižšího ruchu a do zastavení můžeme použít tichý sykot. U přiježděných koní hlasové pomůcky nepoužíváme. Hlasem lze koně chválit i trestat. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:54:39 |
Dotaz: Dostal jsem hřebce, je mu rok a potřeboval bych poradit jak a co se dá dělat s takovým mladým "cvrčkem". Základní výchova, jako podat nohy na čištění a stát na místě, tak to si myslím zvládnem, ale jak dál? Odpověď: roční hřebeček již není žádné malé miminko takže některé návyky ohledně čištění, uvazování, zvedání nohou atp. by mohl znát, pokud tomu tak zatím není, tak není pozdě na to, aby se s tím začalo. Nejdůležitější nyní pro něho je, aby byl ve společnosti svých vrstevníků a starších koní, protože jedině ve stádě se může naučit správnému sociálnímu chování a později přijmout člověka jako autoritu. Značná část tzv. problematických koní nevyrůstala ve stádě, ale byla od matky a stáda po odstavení odtržena. Pokud si takový mladý a sebevědomý hřebeček začne vůči člověku zkoušet a prosazovat svoji vůli a sílu, je mnohem těžší ho umravnit, než jak by si to s ním ve stádě vyřešili koně sami. Jezdecký výcvik začíná až ve třech letech, takže na to máte ještě dost času. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:53:42 |
Dotaz: Jsem úplný začátečník a potřebovala bych poradit. Nedaří se mi donutit koníčka aby mi pěkně vyjížděl rohy a nezkracoval si dráhu.Nechápu co dělám špatně, zřejmě udávám špatné pobídky. Odpověď: Při jízdě na kruhu (projetí rohu je 1/4 jízdy po kruhu) je vedoucí otěž ta vnější a pobízející holeň ta vnitřní. S touto definicí se setkáte ve všech příručkách jízdy na koni. Začátečník, který má ještě práci sám se sebou, aby držel správně rovnováhu a včas reagoval na pohyb koně, většinou ještě nemá natolik pevný sed, aby dokázal koně natlačit do poměrně ostrého obratu, kterým správné projetí rohu je. Doporučuji nejprve procvičit a dobře zvládnou cviky "Kruh zmenšit" a "Kruh zvětšit". Až Vám toto nebude dělat problém, tak bude i projetí rohu maličkost. Důležité je udržet koně na vnější otěži. Poloviční zádrží mu nedovolit, aby mohl svévolně ukročit dovnitř kruhu, vnitřní holení ho jednak pobízet, aby nezpomalit a zároveň ho vytlačovat z kruhu ven. Velikost tlaku vnitřní holeně rozhodne o tom, jestli bude kůň kruh zmenšovat, pojede po jeho obvodu nebo bude kruh zvětšovat. Vnější holeň, která je mírně za podbřišníkem hlídá zadní nohy koně, aby nevypadly z kruhu a vnitřní "živá" otěž zajišťuje komunikaci s koněm, aby kůň v průběhu obratu tzv. neztvrdnul. Z uvedeného popisu je vidět, že obyčejné odbočení, pokud je správně provedeno je poměrně složitý úkon a začátečník si s ním často neporadí. (Po čase se to však naučí každý). |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:52:48 |
Dotaz: Pokud se na lonži chová klidně, mám začít používat nějaké ty vyvazovadla, aby hřbet více posílila nebo to není nutné? Posílí si ty správné svaly i bez těchto pomůcek? Odpověď: pokud kůň chodí na lonži s pružným vyklenutým hřbetem, sníženou hlavou a je správně ohnutý, pak posiluje ty správné svaly a žádná vyvazovadla nepotřebuje. Pomocné otěže mezi které všechna vyvyzovadla patří, by měla pomáhat tam, kde je co napravovat. Dnešní trend ve výcviku, který vychází z uspěchaného způsobu života, je však takový, že se pomocné otěže používají k urychlování výcviku nebo jako berlička pro méně zkušené jezdce. Každý lonžuje koně na chambonu, protože co kdyby náhodou ten kůň hlavu zvednul. Nikdo si však přitom neuvědomuje, že chambon vlastně zabraňuje koni přijmout přilnutí. Když já chci s koněm na lonži pracovat, tak používám buď lonžovací systém pessoa, který posiluje podsazení zádě (mám drezurního koně) nebo lonžuji na dvou lonžích. Tak mohu koně zkrátit nebo povolit jak potřebuji a mám s ním téměř stejný kontakt jako ze sedla. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:51:44 |
Dotaz: Kobylka byla obsedlá ve třech letech a po nějaké chvilce absolvovala zkoušku tříletých klisen. Přípravu ale neunesla a zanechalo to na ní následky. Má traumata na jízdárně, není schopná v klidu klusat,cval ani nezkoušíme, neustále někam prchá. V terénu se chová lépe, tam stavy úprku nemívá. Jaký postup bys mi u ní poradil? Odpověď: Psychické následky mohou koně postihnout na celý život a jejich náprava je dost obtížná a zdlouhavá. Na druhou stranu se říká, že čas všechny rány zahojí, takže není předem nic ztraceno. Rozhodně bych se vyhýbal místům, kde se kůň stresuje. Pracovat s koněm se dá i v terénu a lonžovat je možné i na louce nebo posekaném poli. Protože bude mít kobylka nepříjemné zážitky na jízdárně spojené s vahou jezdce na zádech, preferoval bych nyní (třeba až do jara) lonžování a práci pod sedlem bych omezil jen na procházky do terénu na volnější otěži s případným posilováním zádových svalů zdoláváním mírných kopečků. Důležité je, aby kobylka nesla správně hlavu a pracovala hřbetem. Důležité je zjistit, co koně stresuje. Může to být uzavřený prostor, váha jezdce, tlak udidla apod. Pokud se stresující vliv odstraní, může kůň na nepříjemné zážitky zapomenout. Každopádně bude další jeho výcvik pomalejší než u jiných koní, protože i v pozdějším tréninku se mohou únikové reakce koně vracet. Pod sedlem doporučuji trénovat přechody a obraty v kroku a naklusání nebo nacválání omezit jen na tu dobu po kterou je kůň ochotný jezdce v klidu na svých zádech nést i kdyby to mělo být jen 5 klusových kroků nebo 2 cvalové skoky. Zdůrazňuji, že záleží na koni, co Vám dovolí se sebou dělat. Při známce stresu (neklid, pocení) je nutné výcvikovou lekci ukončit a koně odměnit vykrokováním na dlouhé otěži. Spěch se u koní nevyplácí. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:50:34 |
Dotaz: Je mi 24 a jsem na konich naproste zacatecnice, mam za sebou asi 4 hodiny jezdeni a skoro se stydim se ptat na takove banality, jako jak se vlastne pouziva pomucka holeni? Je to spis tlak prilozene holene, nebo trochu kopnuti? Odpověď: Za 4 hodiny ježdění si člověk na koni stihne akorát otlačit zadek, ale moc z tajemství jak ovládnou toho tvora pod sebou nepochytí. Pomůcky jezdce se dají rozčlenit podle jejich použití - působením hmotnosti těla (sedem) - holeněmi (pobízející, vydržující, působící do strany) - otěžemi (povolující, vydržující, zádržné, jednostranné) - vedlejší pomůcky (ostruhy, bičík, hlas jezdce) Úlohou holeně je povzbuzovat k činnosti stejnostrannou nohu koně. Čím větší je tlak holeně, tím více bude zadní noha nucena k podsunu - pobízející holeň. Pobídka holení působí na koně správně tehdy, přijde-li v okamžiku kdy se noha koně odráží od země. Tlak holení úměrný citlivosti koně jej vybízí k pohybu kupředu. Stejný tlak obou holení jej nutí k rovnému pohybu, větší tlak jedné holeně k současnému pohybu stranou nebo k ohnutí po podélné ose. Holeně mohou působit správně jen tehdy, leží-li na koni a jsou-li s ním ve stálém styku. Pomůcky holeněmi jsou pro koně srozumitelné tehdy, používáme-li je včas a vždy na tomtéž místě. Tlak holení má začínat v jejich horních částech a může se stupňovat až k použití ostruh. Holeně musí pracovat souběžně s rukama. Do koně se tedy nekope, ale působí se na něho tlakem. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:48:31 |
Uvolněnost v klusu Klus je pro svoji dynamiku pohybu ze všech chodů nejnáročnější na soulad jezdce s koněm a třmeny byly vymyšleny právě proto, aby jezdci tento chod v sedle ulehčily. Cválat se dá bez třmenů poměrně dlouho, ale v klusu málo zkušený jezdec brzo padá vyčerpáním. Je to tím, že ztuhlá páteř nedokáže odpružit horní část těla, mechanické rázy zasahují větší procento jezdcova těla a proto musí jezdec silněji svírat kolena, aby se v sedle udržel. To ho však rychleji vyčerpá. Při ztuhlé páteři nedokáže jezdec v sedle pevně sedět, jeho těžiště s každým koňským pohybem mění svoji polohu, jezdec se bojí, že spadne a proto jsou jeho svaly křečovitě sevřeny, čímž se bludný kruh uzavírá. Jezdit na koni se i při velkém talentu nedá naučit ze dne na den a otázka správného klusu je především psychickou záležitostí. Každý člověk se ze začátku cítí v sedle nejistý. Z nejistoty pak vyplývá nejen duševní, ale zároveň i svalová napjatost a to prostě dohromady s měkkým harmonickým pohybem nejde. Chce to nejprve se zbavit strachu z pádu. Pro většinu začátečníků jsou třmeny spíše psychologickou pomůckou, protože jim při jízdě většinou vypadávají nohy ze třmenů, ale jízdu bez nich si nedovedou představit. Když jezdec získá v sedle jistotu, začne reagovat na pohyb pod sebou a naučí se držet svoje těžiště nad středem koně resp. sedla. Teprve v této fázi může dojít k uvolnění páteřních svalů a následné harmonizaci pohybu. Urychlit to může jenom důvěra v koně příp. cvičitele. Vhodný klidný kůň s pravidelným pohybem je podmínkou úspěchu. S mladým bujným koníkem v terénu se sebedůvěra a uvolněnost získává mnohem pomaleji. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:47:27 |
Dotaz: Zacal som sa ucit jazdit na koni, stale vsak mam pocit, ze pri kluse lietam na sedle ako spinava handra. Nevies mi poradit, ako treba spravne sediet pri kluse? Nevies pripadne mi doporucit, co by sa dalo precitat o spravnom sedeni a drzani tela pocas jazdy na koni? Odpověď: Tvůj problém je v málo uvolněné páteři. Dokud budeš na koni ztuhlý v zádech, nedokážeš sledovat pohyb koně a budeš mu "tlouci" zadkem do hřbetu, což je pro oba nepříjemné. Doporučil bych ti pár lekcí na lonži bez třmenů, aby došlo ke zvýšení tvojí stability v sedle a tím i zvýšení sebevědomí a následnému uvolnění. Tímto stavem prošel myslím každý jezdec, tak vytrvej a ono se to časem samo zlepší. Na některých koních tzv. "štosáci" může být klus nepříjemný i pro zkušeného jezdce. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:46:20 |
Dotaz: Chtěla bych vědět, jestli nebude problematické obsedávat koně, dosud s pastevním odchovem. Zkušenosti s obsedáváním mám... Konkrétně bych chtěla vědět jak rychle mám na sedlo učit koně, který v životě nebyl ani na uzdečce. Nehledě na stáří. (max 5 let). Odpověď: Obsedání koně s dosud pastevním odchovem by nemělo být nějak výrazně těžší. Hodně bude záležet na charakteru a temperamentu koně a také na to jak přijímá přítomnost člověka. Pokud mu byla věnována pravidelná základní péče jako je čištění, vybírání z kopyt nebo i strouhání kopyt, tak je koník do jisté míry již na obsedání připraven. Pokud se však jedná o "divokého mustanga", který dosud s lidskou péčí do styku nepřišel bude obsedání nejspíše o něco problematičtější, protože nejprve bude muset kůň získat důvěru v člověka. V tomto případě bych navrhoval použít nejprve metodu tzv. "napojení - join-up" Montyho Robertse a potom postupovat běžným způsobem. V tom lepším prvním případě bych nejprve ve stáji při čištění na koníka pokládal sedlo a přes ohlávku na které je uvázán (uvázání koně při manipulaci v boxu beru jako samozřejmost) bych mu nasadil i uzdečku s udidlem, ale bez otěží, aby nedošlo k zbytečnému zamotání a první stresové situaci. Pokud koník snese na svých zádech volně položené sedlo, je možné přistoupit k lonžování. Nejprve bez sedla na ohlávce, později na uzdečce s obnoskem a v závěru před vlastním obsednutím i se sedlem na zádech. Nelze přesně říci jak dlouho bude toto období trvat, ale nemělo by podle mého být kratší než 6 týdnů (i když pan Monty Roberts dokáže obsednout syrového koně za 30 minut) a delší než 3 měsíce. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:45:03 |
Dotaz: Moc prosím zkušené a znalé :o)) jezdím asi už 5 let, nikdo mi nikdy nekorigoval sed. Nyní jsem ale začala chodit do nové stáje (jezdí se zde hl. parkur) a majitel vidí jen samé negativa a "začátečnické chyby" ... nevím, jak znovu začít. Odpověď: Ze zkušenosti sám se sebou i lidmi, které jsem trénoval vím, že špatné návyky se dost těžko a pomalu odstraňují. Po pěti letech samostatného ježdění, bývají tyto chyby již dost pevně zafixované, takže jejich náprava nebude jednoduchou záležitostí. Ale nic není nemožné, zvláště pokud je snaha se těchto špatných návyků zbavit. Chce to přiježděného koně, kterého není třeba ze sedla příliš korigovat a klidného, ale důsledného trenéra, který dokáže postupně tyto chyby odstranit. Sehnat však současně takového koně i trenéra, nebývá snadné. Doporučil bych zaplatit si nějaký kurs klasického drezurního ježdění. Jezdecké školy tohoto typu mají pro tyto účely vhodné koně i kvalitní cvičitele. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:42:01 |
Dotaz: Jak na to, když to kůň klopí na kruhu? Ovšem dělá to jen na jednu ruku. Odpověď: Každý kůň je od narození více či méně ohnutý (křivý) k jedné straně, vykládá se to tím, že je v děloze stočen na jednu stranu. Po obsednutí koně je prvním drezurním úkolem koně srovnat, aby se tato přirozená křivost křivost odstranila. Důsledkem této křivosti je nižší citlivost v jedné otěži, bránění se ohnutí nebo naopak padání po pleci dovnitř kruhu, což by mohl být tento případ. Podle stupně výcviku bych doporučil cvik dovnitř plec na opačnou ruku. Na kruhu je vedoucí vnější otěž za odpovídající podpory vnitřní holeně. Jestliže je kůň na vnější otěž málo citlivý je obtížné ho na pravidelném kruhu udržet. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 9. 03. 2010, 09:38:27 |
Protože se toto diskusní fórum na serveru Diskuzak.cz stalo pro veřejnost těžko dostupné, rozhodl jsem přenést diskusi o problémech výcviku koní a jezdců na svoje webové stránky a pokračovat v tom co jsem 19.11.2003 započal. Některé vybrané příspěvky z původní diskuse sem přenesu, aby neupadly v zapomnění. |
| Křepinský |
| jkrepinsky@seznam.cz |
| 17. 04. 2007, 10:30:26 |
Základem veškerého jezdectví je drezura. Toto povídání by mělo být nejen o drezuře, ale asi téměř vždy k tomuto tématu spadne. |
1-20 21-40 41-60 61-80 81-100